Etický význam vegetariánství

04/09/2012 00:35

Etický význam vegetariánství

 

-Nepodílet se na zabíjení zvířat je velmi povznášející pocit. Nastavíte-li si ve své duši, že už to dělat nebudete, odlehčí se Vám neskutečně na srdci.

Není vůbec hezký pohled na zvířata zalitá krví a před zabitím, jak to cítí a prosí o život.

Ať se nikdo neukájí iluzí, že zvířata chovaná moderními metodami na porážku žijí bezstarostně na farmě, kde se všestranně pečuje o jejich potřeby, a porážena jsou zcela bezbolestně. Opak je pravdou. Chov zvířat je z větší části ovládán nadnárodními společnostmi a průmyslové metody změnily chov zvířat na agrobyznys. Patrně největším utrpením pro jatečná zvířata je však transport na porážku. Jejich trápení začíná nakládáním, které často probíhá brutálně a spěšně. Na přeplněných nákladních autech umírají první zvířata udušením. Během cesty (často až 36 nebo i 48 hodin) kromě žízně a hladu trpí někdy i počasím (vítr, chlad, přímý sluneční svit atd.) Nejvíce asi strádají telata, která byla krátce předtím kastrována a odtržena od matek. Ještě horší je to, co čeká tato zvířata na jatkách

„ …. Ohrada se zužuje jako trychtýř; lidé zezadu ženou prasata dopředu, dokud nevystoupí na pohyblivou rampu…Prasata kvičí, protože na takové rampě nikdy nestála, a cítí zápach přicházející zepředu. Nechci dramatizovat, ale byl to otřesný zážitek, když jsem viděl jejich strach, když jsem viděl, jak hynou…“(Richard Rhodes „Watching the Animals“).

Jeden ministr napsal: „Zápach, předsmrtný křik a hluk, způsobené zabíjením, byly otřesné… Jehňata byla zabíjena před očima svých matek. Díval jsem se, jak ženou zvířata na porážku. Zvířata očividně cítila, co je čeká a doslova šílela strachy.“

 

     Mnoho lidí dnes nechápe přímou souvislost mezi utrpením a smrti dobytčete a porci masa na talíři. Velkou vinu nesou výrobci  masných produktů, kteří k nepoznání zamaskují znetvořené dobytčí tělo svými lákavými a zápachu prostými obaly z umělých hmot.

 

     Porážka zvířat je bolestivý proces, který jen způsobuje utrpení. Zvířata jsou myslící tvorové s pocity a obavami tak jako lidé. Nejenže je  jim způsobena bolest (nezáleží na tom, zdali jde zabíjení rychle nebo pomalu – většina zemi má nanejvýš kruté zákony týkající se porážky zvířat), ale zvířata, jako například krávy, které se vykrmují, aby byly zabity, žiji ve strachu před smrtí, neboť jsou schopny vycítit, co se chystá.

 

 Tarasová v knize „Produkcja zywca“:

„Opravdový vegetarián je ten,

jehož k odvržení masa vedou humanitární pohnutky,

protože nezabíjí.

Každý konzument masa řekne, že nezabíjí.

Ano, nezabíjí vlastníma rukama,

vraždu dokonají jiní s jeho dovolením a na ukájení jeho chuti.“

 

 

- Je dobré se nepodílet na škaredém zacházení se zvířaty během chovu, především ve velkochovech a zbytečném mučení a omezování zvířat. Např. více zvířat na malém prostoru, kde se nemohou téměř hýbat. Usekávání ocasu, rohů, zobáků. Nepřirozená a zahnívající strava. Ležení ve vlastních výkalech, protože nemají možnost úniku. Píchání do zvířat vidlemi, kopání  nohou. Umělé  a nepřirozené množení. Krmení moučkou z kostí ze svých ze stáda. Krmení anaboliky a jinými výtažky, aby zvířata rychle rostla a další.

-Některá zvířata se vůbec během svého krátkého života nepodívají na přirozené sluneční světlo, nikdy nevidí venkovní svět. Znají jen uzavřený vnitřní prostor a umělé světlo. Sluníčko vidí někdy při převozu na místo zabití a to již tuší, že se blíží jejich konec, jsou apatičtí a v jejich těle vzniká smutek a nucená odevzdanost. Někteří vidí slunce až jako naporcovaní, třeba na venkovním grilu.

-A to je štěstí, že většinou nevíme , jak se maso zpracovává a jaký je při tom zápach, odpad, hygiena. Ví to jen řezníci. Možná , že by ostatní přešla chuť na některé výrobky i maso obecně, pokud by někdy navštívili místa, kde se zvířata nakládají na auta, zabíjí a dále zpracovávají. Popřípadě by viděli, jak se zbytky pomelou a touto moučkou se krmí zase zvířata, která jsou tak donucena být si vlastně kanibali. Vždyť člověku se příčí kanibalismus, tak proč nutí k tomu zvířata?

 

- Šetříte také naši přírodu, protože na výrobu  masa a tedy chov zvířat se spotřebuje mnohem vetší množství potravin, energie,vody, lidské práce a pod. než kdyby se pěstovali jen rostliny.  Je dokázáno, že se ušetří na jednoho člověka až 1ha pralesa, pokud přestane jíst maso.

 

- Výkaly ze zvířat zamořují naše pole, spodní vody a roznášejí různé bakterie a červíčky( např tasemnice), kteří by ani nebyli, kdyby těch zvířat ubylo.

 

- Spotřeba energie, tj. vytápění, stavby, doprava, stroje na zabíjení, úpravu a mražení a rozvoz a další úpravu masa jen zbytečně zatěžuje naši přírodu a také peněženku.

 

- Nevyskytovali by se některé nemoci, jako je např. nemoc šílených krav, alzheimerova nemoc  a další, protože ty se šíří jedině z mrtvých zvířat. Někdy moučkou ze zvířat a jejich kostí se krmí i býložravá zvířata a pak se divíme, že příroda se ozývá. Nejenom, že mi porušujeme svoji rovnováhu, ale ještě to nutíme i zvířatům.

 

- Ubylo by obecně civilizačních chorob, hlavně rakovin, srdečních chorob, kloubních problémů a to by přineslo i ekonomický efekt  v lékařství. V oblastech, kde lidé už několik generací jedí čistě rostlinnou stravu, se některé civilizační choroby vůbec nevyskytují a nebo jen vzácně, např. rakovina, infarkty a diabetes.  Doporučuji knihu Čínská studie od T.C. Campbella.

 

- Najedlo by se mnohem více lidí na světě, kdyby se přestala  dávat energie do chovu zvířat a  na zabíjení, ale obiloviny, luštěniny a další plodiny by se použili ihned jako potrava pro člověka. Třeba by se tak vymítil i hlad v některých chudých afrických a asijských zemích. Proč je učit chovat zvířata, když by stačilo je naučit vypěstovat rostliny . Jsou různé statistiky, které říkají, kolik lidí by se najedlo ve srovnání vegetarián a masožravec a množství potravy vypěstované.  Já někde četla, že 1 masožravec se dá srovnat až s 60 i 100 lidmi vegetariáni. Tedy Kdyby ubylo třeba 1000 masožravců, tak se nají dalších 9000 lidí. A to už není zanedbatelné číslo, i kdyby pravda byla poloviční.(4500).

 

- Lidé by možná bez zabíjení zvířat zapomněli i na zabíjení mezi lidmi a nebo i na jiné ubližování si. Souvisí totož agresivita u lidí velmi úzce s pojídáním masa a agresivitou schovanou v něm, která tam vznikla během jeho života a při zabití.( Bylo nekolikrát potvrzeno výzkumem, např. u vezňů, 1 skupina byla krmena bežnou u nás stravou, tedy převážně z masa a druhá skupina jedla bez masa, pozorovala se jejich agresivita a výbušnost. Jednoznačně ta skupina co jedla maso byla o mnoho více agresivní a skupina , co nejedla maso byla celkem v klidu.)  Určitě znáte zákon zachování energie z fyziky . Žádná energie jen tak nezmizí, je možná jen přeměna jedné energie v druhou. Moc by mě zajímalo jak asi vypadá energie zabitých zvířat, které rostli ve velkochovech a co je potom v mase za energii  a ta se dostane i do člověka. Jak se zabarvuje jeho aura by taky asi stálo za zkoumání.